Nejvíce škodí cukry, které konzumujeme často, během celého dne
Součástí prevence v oblasti ústní hygieny je úprava jídelníčku a stravovacích návyků. Proto je důležité vědět, které potraviny našim zubům škodí nejvíce, a kdy a jakou formou je vhodné jídlo konzumovat. Na otázky týkající se správné skladby jídelníčku odpovídal MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA, který působí jako vedoucí lékař parodontologického oddělení na Stomatologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze a zároveň jako předseda výboru České parodontologické společnosti.
S nadsázkou řečeno, každé malé dítě už dnes ví, že cukr zubům škodí. Existuje však nějaká „lepší“ a „horší“ forma cukru?
Nutné bude zmínit skupinu takzvaných „zkvasitelných“ cukrů, které mohou způsobit zubní kaz. V této skupině je velké množství cukrů – od hroznového, ovocného či mléčného až po řepný cukr nebo škrob. Mechanismus, kterým zmíněné cukry škodí, spočívá v metabolismu speciální skupiny bakterií v zubním mikrobiálním plaku, které označujeme jako kariogenní a jež tyto cukry zpracovávají – „živí se jimi“ – za vzniku jednoduchých organických kyselin a dalších škodlivých produktů.
Rafinovaný řepný cukr bývá označován jako „největší metla zubů“, ale je třeba říci, že prakticky škodlivost zmíněné skupiny cukrů moc nerozlišujeme. Nejhorší forma příjmu cukrů spočívá v jejich častém, stálém – a to třeba i v malém množství – užívání během dne. Takže sladký bonbon nebo sladká oplatka jsou nejškodlivější v době, kdy si nemůžeme zuby vyčistit anebo si je prostě nečistíme. U dětí se jedná o sladké svačinky, sladké nápoje přijímané často během dne nebo dokonce v noci. Cukry přijímané v době snídaně, oběda nebo večeře neškodí tolik, protože po jejich příjmu by optimálně měla následovat ústní hygiena.
Jsou ještě nějaké další potraviny, které škodí zubům tak jako cukry? Jaké další aspekty životního stylu negativně ovlivňují zdraví chrupu?
Potraviny mohou v zásadě škodit zubům fyzikálně nebo chemicky. K fyzikálním vlivům patří tuhé, tvrdé, zraňující části, které mohou být obsaženy v potravinách (kamínek v celozrnném chlebu, kousek kosti v uzenině) a mohou vyvolat akutní přetížení zubu, odlomení jeho části, zlomení zubu, poškození výplně, korunky či můstku anebo mohou v podobě malých tvrdých částí („písku“) způsobit výrazné opotřebení tvrdých zubních tkání, výplní i protetických prací. K negativním fyzikálním vlivům patří i vliv velmi chladných a velmi horkých potravin, a obzvláště jejich rychlé střídání, které může způsobit popraskání skloviny. O negativním chemickém působení mluvíme u potravin anebo nápojů obsahujících vyšší koncentrace kyselin – kolových nápojů, džusů či některého ovoce, jako například kiwi, citronů, pomerančů, rybízu, angreštu… Zde doporučujeme raději chvíli – asi 30 minut – počkat s ústní hygienou, a umožnit tak především slinám, aby svojí pufrační schopností upravily pH v dutině ústní. Tento proces se dá příznivě ovlivnit, tedy urychlit, třeba nesycenou pitnou vodou. Zmíněný negativní vliv cukrů můžeme označit za chemicko-biologický.
Jsou nějaké nemoci, typy fyzické indispozice či fyzické stavy (těhotenství apod.), které negativně ovlivňují zdraví ústní dutiny? Jak lze v těchto případech zmírnit nepříznivé dopady?
Všechny stavy či nemoci, které ovlivňují obranyschopnost anebo reakci pojivové tkáně, tedy dásně nebo kosti, nazýváme obecně „rizikové faktory“. Ty mohou změnit reakci dásně na mikrobiální povlak k horšímu. Mezi nejvýznamnější a nejsilnější rizikové faktory patří špatná ústní hygiena, dalšími jsou například kouření, diabetes, výrazná obezita, některé hormonální změny jako například těhotenství nebo užívání některých léků – například na vysoký krevní tlak (léky blokující vápenaté kanály). S rozvojem moderní vědy a poznání se spektrum rizikových faktorů stále rozšiřuje.
K jakým negativním fyzickým projevům či nemocem dochází v důsledku zanedbané péče o ústní dutinu? Ta může jistě způsobit i závažnější onemocnění než vznik zubního kazu…?
Mechanismus negativního možného ovlivňování organismu bakteriemi způsobujícími nemoci ústní dutiny typu parodontitida nebo komplikace zubního kazu (takzvané „váčky“) označujeme klasicky jako „fokální infekce“ nebo moderněji „metastatická odontogenní infekce“. Neléčená parodontitida může touto (krevní) cestou negativně ovlivnit průběh cukrovky a možnost její stabilizace, ale i další systémy a orgány v lidském těle, jakými jsou srdeční chlopně či výstelka cév (takzvaný endotel). Udává se i negativní vliv na průběh těhotenství. Nejmodernější poznatky máme o úloze parodontálních bakterií a jejich produktů (enzymů) při vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby!
Jak důslední jsou Češi v péči o chrup? Existují statistiky, které by srovnávaly zdraví ústní dutiny obyvatel ČR a dalších evropských zemí? Pokud se neumisťujeme na příznivé pozici, čím to je? Zanedbávají Češi preventivní prohlídky u stomatologů, šetří na kvalitních kartáčcích…?
Je možné říci, že v Evropě jsou ve zmíněné péči a její organizaci premianty skandinávské státy včetně Nizozemí a Švýcarska – zde je výchova k řádné preventivní péči o dutinu ústní většinou součástí výuky v mateřských i základních školách. Od ostatních států EU se Česká republika v parametrech výskytu zubního kazu a zánětlivých onemocnění parodontu zásadně neodlišuje. Výzkumy stavu chrupu u našeho obyvatelstva ukazují například u dětí „rozvírající se nůžky“ v přístupu ke zdraví dutiny ústní – přibývá osob (rodičů), kteří ku prospěchu svých dětí do této činnosti (výchovy) investují potřebný čas, energii i peníze – a na druhé straně bohužel přibývá dětí s kazem časného dětství.
Veronika Dufková
