Vypadávání dětských zoubků

Výměna dětských zoubků za ty stálé je kapitolou naplněnou pestrou mozaikou barvitých příběhů, kdy každý z nás může jistě dát nějakou vlastní zkušenost k dobru. A i když jsou ti šťastnější a pečlivější z nás schopni vyhnout se pečlivou péčí o dětský chrup vrtání zubů, při výměně zoubků se často bez nějaké té návštěvy zubní ordinace neobejdeme.

Obecně je třeba říci, že je vždy dobré, pokud každý zoubek v dětských ústech slouží po celý předem určený čas a k jeho výměně nedochází z důvodů kazu, zánětu a bolesti, nebo dokonce úrazu. Nejlepší je, když proběhne celý fascinující mechanismus správné výměny zubů tak, jak jej matka příroda chytře vymyslela, a dětský zoubek vypadne bez větších obtíží, protože ho vytlačil z jeho místa rostoucí stálý nástupce. Právě tato forma výměny zajišťuje nejvyšší pravděpodobnost, že stálý chrup naroste rovný, ve správném pořadí, a díky tomu nebude nutné podstupovat léčbu rovnátky. Naopak pokud dojde k předčasným ztrátám zoubků, je pravděpodobné, že se všechny stálé zuby do úst nevejdou a bude je třeba srovnat rovnátky.

Přestože se traduje mnoho příběhů o tahání zoubků nití přivázanou za kliku a podobně, je třeba vždy lépe zachovat trpělivost a nechat viklavý zub uvolnit do té míry, že ho lze odstranit bez většího odporu a násilí. Vůbec není kam spěchat a dá se tak zabránit tomu, že při velkém násilí dojde k ulomení tenkých zbytků kořenů v ráně a ty pak budou bolet nebo dokonce komplikovat růst zubu stálého.

K výměně dětských či dočasných zoubků za stálé dochází ve dvou obdobích. V první vlně se vyměňují řezáky – zhruba ve věku, kdy se děti chystají k nástupu do první třídy.

Ta druhá fáze bývá více rozptýlena a vyměňují se při ní špičáky a stoličky zhruba v období čtvrté až páté třídy nebo i později. Rozhodně není na místě nervozita, že všichni spolužáci ve třídě již mají zuby vyměněné a našemu dítěti ještě žádný zub nevypadl. Výměna zubů má značný časový rozptyl a příroda ví, co dělá. Zejména tehdy, pokud i dočasné zoubky rostly ve srovnání s vrstevníky později, bude i výměna za stálé zuby pozdější.

Kdy se tedy obrátit o pomoc na zubního lékaře s žádostí o kontrolu? Obecně lze říci, že je to v takových situacích, kdy zůstává dočasný zoubek pevný, přičemž jeho stálý nástupce již vykukuje z dásně. Tato situace bývá způsobena nepravidelným odbouráváním kořene dočasného zubu a v takovém případě by měl vytažení zoubku provést s maximální opatrností zubní lékař. Většinou tak činí po použití uspávacího prostředku do okolí zoubku, ať už ve formě uspávacího anestezujícího gelu nebo uspávací injekce. Dnešní anestetika jsou velmi bezpečná a není nutné se jich obávat. Vždy velmi pomůže, pokud na tento výkon svého potomka připravíme tím, že ho uklidníme, ale na druhé straně není dobré slibovat, že během návštěvy nebude nic bolet. To může domluvu zubního lékaře s malým pacientem značně zkomplikovat či úplně znemožnit.

Druhou skupinou případů, které vyžadují kontrolu zubního lékaře, jsou situace, kdy na jedné straně vyroste zoubek a zub na druhé straně zůstává v ústech déle než půl roku beze změny a viklání. V takových situacích je dobré, aby lékař na základě rentgenového snímku vyloučil možnost, že je stálý zub blokován v růstu nějakým útvarem, kterým může být například nadpočetný zoubek. K této situaci dochází nejčastěji u horních středních řezáků. Řešení této situace se někdy neobejde bez pomoci zubního chirurga nebo rovnátkáře.

Jak bývá příroda občas příliš štědrá, tak naopak je někdy skoupá a u některých pacientů nevytvoří některé stálé zuby. Stává se to zejména u dolních druhých malých stoliček – premolárů – a u postranních řezáků.

Po takových situacích by měl včas a aktivně pátrat zubní lékař dítěte tak, že zhruba ve věku šesti až sedmi let zhotoví rentgenový snímek všech zubů, na kterém lze tyto případy takzvané ageneze snadno odhalit a lze včas navrhnout způsob, jak do budoucna takovou situaci řešit. Pokud by taková situace nebyla odhalena a došlo by k vytažení dočasného zubu bez stálého nástupce, již navždy zůstane v zubní řadě po takovém zubu prázdné místo. Naopak pokud vím, že například není založena dolní stolička, lze pečlivou prevencí někdy zajistit přežití dočasných stoliček, a to někdy až do třiceti i čtyřiceti let věku, kdy lze takový zub případně nějakým způsobem nahradit např. nitrokostním zubním implantátem.

Takže co říci závěrem? Snad si jen popřát, aby správným čištěním zoubků probíhala výměna dočasných zoubků, až když dozraje čas, a docházelo tak k co možná nejmenšímu množství zbytečných předčasných ztrát dočasných zoubků z důvodů kazů a úrazů, neboť nám mohou přidělat opravdu hodně starostí.