Orální zdraví pacientů s diabetem
Cukrovka, odborně diabetes mellitus, je komplexní chronické metabolické onemocnění s vysokou mírou zdravotních komplikací (postižen bývá kardiovaskulární systém, ledviny, játra, zrak a nervový systém), jehož hlavním projevem je zvýšená hladina cukru v krvi, tedy hyperglykemie. Ta vzniklá v důsledku nedostatku inzulinu. Hormon inzulin se buď vůbec netvoří ve slinivce břišní (diabetes mellitus I. typu) nebo se tvoří, ale tkáně na něj nereagují správně (diabetes mellitus II. typu) a vzniká tzv. inzulinová rezistence.
V posledních letech zaznamenáváme výrazný a setrvalý nárůst této nemoci a hovoříme také o epidemii cukrovky. Příčinou tohoto stavu je změna životního stylu populace ekonomicky rozvinutých zemí, kdy je zvýšen energetický příjem a rozvíjí se obezita obyvatelstva, a naopak se snižuje pohybová aktivita, a to bohužel už od dětského věku. V současnosti je v České republice evidováno přibližně 10 % obyvatel s diabetem, což je více než milion lidí. Předpokládá se, že dalších 5 % populace zůstává zatím nediagnostikováno.
Z takto enormních čísel je jasné, že každý zubní lékař v České republice ošetřuje v ordinaci pacienty trpící cukrovkou. Na co si tedy dát pozor u diabetu z pohledu ústního zdraví?
Cukrovka a zubní kaz
Pacienti s cukrovkou, obzvláště I. typu, který se rozvíjí v mladším věku na autoimunitním podkladě, kdy se injekčně aplikuje inzulin, netrpí většinou zubním kazem, protože pacienti mají vyváženou stravu a nesmí jíst sladkosti a jídla plná jednoduchých cukrů. Naopak pacienti s diabetem II. typu a obezitou mohou kvůli dietním chybám a špatným stravovacím návykům trpět zvýšenou kazivostí.
Cukrovka a parodontitis
Zvýšená hladina krevního cukru, přítomná u obou typů diabetu, je významným rizikovým faktorem rozvoje parodontitidy. Čím déle onemocnění cukrovkou trvá a čím hůře je nemoc kompenzovaná, tím vyšší je riziko rozvoje generalizované parodontitis, viklavosti a následně až ztráty všech zubů. Příčinou je destrukce krevních kapilár v důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy a poškození cév, kolagenu a kosti produkty glykace. Stejně jako dochází k poškození cév a rozvoji „diabetické nohy“ v dolních končetinách, ničí dlouhodobě působící zvýšený krevní cukr cévy v okolí zubních lůžek. Navíc se ukazuje, že destrukce parodontu s produkcí zánětlivých mediátorů nadále zhoršuje projevy diabetu a podporuje vznik inzulinové rezistence.
Cukrovka a hojení extrakčních ran
Mnohé studie prokázaly, že pacienti trpící diabetem mají zhoršené hojení ran, a to nejen těch na kůži po poranění, ale i extrakčních po vytržení zubu. Je to dáno zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Ta ovlivňuje hojení cestou poškození cév a kapilár, kdy se zhoršuje krevní zásobení, a navíc se rozvíjí ischemie (nedostatečné okysličení tkáně). Další příčinou komplikovaného hojení u diabetiků je zvýšený výskyt infekčních komplikací. Pokud pacient trpí dekompenzovaným diabetem, anebo se potýká se zhoršeným hojením (diabetická noha, dekubity, špatné hojení povrchových poranění či opakované mykotické infekce) je vhodné nasadit profylakticky před extrakcí zubu širokospektrá antibiotika. Zhoršené hojení je také důvod, proč se nedoporučuje zhotovení zubních implantátů u pacientů s dekompenzovaným diabetem.
Cukrovka a mykotické infekce
Pacienti trpící diabetem jsou náchylnější k rozvoji mykotické infekce, protože zvýšená hladina krevního cukru je živnou půdou pro kvasinkové mikrorganismy. V dutině ústní se projevuje jako zarudnutí nebo jako bělavé skvrny podobné sraženému mléku. Mykotické onemocnění v ústech se může projevovat také jako zarudlé a rozpraskané ústní koutky. Řešením je potírat postižené sliznice roztokem antimykotika, dezinfikovat snímatelné zubní náhrady ve speciálních roztocích a pokud se mykotické infekce vrací, bude nutné po přeléčení fungicidy zhotovit náhrady nové. K dalším častým potížím diabetiků patří snížená tvorba slin, glossodynie (bolest jazyka) a stomatodynie (bolest sliznic) na podkladě periferní neuropatie.
Závěr:
Patologické změny v dutině ústní u pacientů s diagnózou diabetes mellitus korespondují úzce s kompenzací základního onemocnění. Snahou v terapii diabetu je stabilizace základního onemocnění a dodržování správné ústní hygieny, včetně čištění mezizubním kartáčkem a nití, dále pravidelné kontroly u zubního lékaře. V rámci stomatologických prevencí je doporučeno pravidelné zhotovení přehledového OPG snímku včetně provádění parodontálních indexů (CPITN, ev. PBI či jiné) a včasné odeslání pacienta zubním lékařem na parodontologii při známkách rozvoje parodontitis chronica.
MUDr. Eva Míšová, Ph.D., MBA
