Péče o zuby kuřáků
Že kouření jako zlozvyk neprospívá našemu zdraví, je obecně známé a málokdo by si s tím dovolil nesouhlasit. Jaký je ale vliv kouření pro náš chrup a dásně? I zde lze říci, že veskrze nepříznivý. Můžeme snad ještě přejít společensky odpudivý zápach cigaret z dechu, ale kouření ohrožuje budoucnost našeho chrupu mnoha dalšími způsoby.
Ve spojitosti se zubní hygienou nás asi nejčastěji napadne nutnost pravidelného odstraňování kuřáckých skvrn z povrchů zubů. Vedle pití kávy, čaje či červeného vína patří právě kouření k nejčastějším důvodům, proč pacienti vyhledávají pravidelně služeb zubních hygienistek, aby si u nich nechali hnědé kuřácké skvrny, hyzdící jejich úsměv, odstraňovat pískováním či leštěním. A i když se tak do jisté míry dá fungovat, nutno říci, že takové po třech až šesti měsících prováděné profesionální čistění zubů jednak stojí hodně peněz a jednak povrchu zubů vůbec neprospívá. A nutno dodat, je navíc zcela zbytečné.
Pokud se totiž, třebaže silný kuřák, stará o své zuby bezchybně, může vzniku nevzhledných skvrn z kouření zcela zabránit, anebo jejich vznik alespoň dramaticky omezit. Samozřejmě, že chvilku trvá, než pečlivé čištění zvládneme, ale lze jím následky kouření pro zuby téměř zcela omezit. Prvotní podmínkou je nalezení skutečně kvalitního trenéra zubní hygieny v podobě zubního lékaře nebo zubní hygienistky, kteří jsou schopni v opakovaných návštěvách takto bezchybnou hygienu pacienta naučit. Bohužel jich stále u nás nepůsobí dostatek a není vůbec jednoduché je poznat a případně se k nim dostat na ošetření pro jejich přetíženost. Navíc je nutno říci, že u kuřáků je výuka správné zubní hygieny mnohem komplikovanější než u nekuřáků. Některé složky kouření, jako je nikotin, totiž způsobují menší prokrvení dásní, což by dokonce někdo mohl chybně považovat i za výhodu efektu cigaret.
Pokud se výuka zubní hygieny provádí opravdu profesionálně, sledují se ale pokroky pacienta a stav zdraví jeho dásní speciálními číselnými indexy, které měří přítomnost krvácení po podráždění dásní tupou sondou nebo mezizubním kartáčkem. Teprve u dlouhodobě pečlivé a pravidelné zubní hygieny zdravá dáseň na tato podráždění nekrvácí. U kuřáků bohužel na tento způsob vyšetření nelze spoléhat, neboť vlivem následků látek obsažených v cigaretovém kouři dochází ke stažení cév v dásních a dásně tak na přítomný zánět nejsou zdaleka tak oteklé a nekrvácí v té míře, jaké by to bylo u nekuřáka se stejnou úrovní zubní hygieny. Vycházejí tak zdánlivě příznivější výsledky vyšetření zánětů dásní, než čemu odpovídá skutečnost. Je to i důvod, proč kuřáci často usnou na vavřínech a myslí si, že stav jejich zubů je lepší, než jaký skutečně je. Po pravdě jsou naopak vystaveni podstatně agresivnějšímu průběhu paradentózy a o zuby mnohdy přicházejí rychleji než nekuřáci. Jako výhodnější pro objektivní zjištění stavu úrovně jejich zubního čistění se u kuřáků tak jeví indexy, ve kterých se neměří přítomnost krvácení dásní, ale přímo přítomnost či nepřítomnost nevyčištěného zubního povlaku v kontaktu mezi zubem a dásní, které ale nejsou příliš používané.
Bohužel problémy provázejí kuřáky celkem bez ohledu na množství denně vykouřených cigaret. Kuřáci slabí jsou na tom podobně jako kuřáci velmi silní. Pokud se chceme vyhnout následkům kouření, je nutné nekouřit vůbec. A těch zdravotních rizik, které kuřáky ohrožují v rámci zubních ošetření je podstatně více. U kuřáků je podstatně vyšší sklon ke komplikovanému hojení ran po vyndaných zubech, je u nich zdaleka větší sklon k selhání zubních implantátů či k selhání složitých výkonů, doplňujících kost či dáseň, ať již kolem implantátů či kolem zubů. Zejména před a po chirurgických výkonech v dutině ústní se proto doporučuje kuřákům ideálně vůbec nekouřit, či kouření alespoň co nejvíce omezit. Pokud má mít ale omezení smysl, nemělo by se kouřit vůbec alespoň dva týdny před chirurgickým výkonem a ani po něm. Když už to člověk zvládne vydržet, je pak lépe už nezačínat s kouřením vůbec. Míra rizika kouření je tak vysoká, že někteří zubní lékaři legitimně zcela odmítají u kuřáků určité výkony provádět, či za ně u nich odmítají poskytnout jakoukoliv záruku. Mnohem rychleji jsou z důvodů pigmentací potřebné také opakované výměny či opravy bílých výplní.
Kouření ale přináší i opravdu závažná rizika pro naše ústa, a to je enormní zvýšení rizika vzniku rakoviny. Ta může postihovat sliznici tváří, spodinu dutiny ústní, vedlejší dutiny nosní, či jazyk. Tyto formy rakoviny patří k velmi obtížně léčitelným a k těm nejzhoubnějším pro naše tělo vůbec. Spolu s kouřením jejich vznik umocňuje jednak přítomnost mechanického dráždění, jakým může být ulomený zub či ostrý okraj korunky či protézy, ale především časté pití tvrdého alkoholu, ale také pravidelné vyplachování úst desinfekčními ústními vodami, obsahujícími koncentrovaný alkohol. Tyto vody používají kuřáci paradoxně velmi rádi pro docílení svěžího dechu, aniž si uvědomují, že tím prokazatelně zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny ve svých ústech. Kvalitní zubní hygienu prostě nenahradí sebedražší ústní voda, a naopak i kuřákovi může umožnit mít zuby do vysokého věku. Pokud ho ovšem do té doby nezahubí jiné celkové zdravotní následky kouření. Je tedy rozhodně nejlepší vůbec nekouřit.
MUDr. Libor Zdařil,
odborný garant projektu Republika bez kazu
