Zvládání ústní hygieny může představovat velkou výzvu
Do ordinací zubních lékařů mnohdy přicházejí děti i dospělí s chrupem, jehož zanedbaný stav svědčí minimálně o lhostejnosti a velké lenosti pacientů. Mezi námi však žijí lidé, pro které jednotlivé úkony ústní hygieny představují velkou výzvu. Pro děti i dospělé s fyzickým nebo mentálním postižením je zvládnutí správného čištění zubů jedním z životních cílů, jehož naplnění přináší nefalšovanou radost a hrdost, když jsou za svoji píli pochváleni. Základy hygieny – nejen té ústní – vštěpují lidem s postižením pečovatelé, kteří při své práci prokazují nejen velké znalosti a zkušenosti, ale také nekonečnou energii, trpělivost a lidské porozumění. O tom, že práce pečovatelů přináší nejen strasti, ale také drobná vítězství a veselé příběhy, jsem si povídala s Ing. Bc. Olgou Horákovou, vedoucí denního stacionáře Lávka, který provozuje Sdružení Neratov. Stacionář navštěvují děti i dospělí, kteří jsou vedeni k samostatnosti v každodenním životě, jehož nedílnou součástí je také péče o vlastní tělo. Den začíná ranní hygienou, a tedy i čištěním zubů…
Kdy a s jakou motivací vznikl denní stacionář Lávka?
Denní stacionář Lávka je registrovaná sociální služba a vznikl 1. září 2019. Hlavní motivací bylo nabídnout dětem, které opouštějí speciální základní školu, návazné zařízení, které by mohly využívat. Prvními klienty byli absolventi Základní školy speciální Neratov. Služba však samozřejmě není určena jen pro ně. V blízkém okolí máme další dvě speciální základní školy, a kromě toho mohou tuto službu využívat také lidé s mentálním či kombinovaným postižením z celého okolí.
Je denní stacionář součástí větší struktury v Neratově, která slouží lidem s postižením?
Ano, Sdružení Neratov provozuje dvě sociální služby, chráněné bydlení a denní stacionář, dále chráněné dílny, kde nacházejí pracovní uplatnění i klienti z chráněného bydlení. V neposlední řadě založilo naše sdružení také Základní školu speciální. Duchovním otcem těchto aktivit v Neratově je římskokatolický kněz Mons. Josef Suchár, který více než 30 let působil ve funkci prezidenta Diecézní charity Hradec Králové a za své aktivity v oblasti charity získal několik významných ocenění – mezi jinými Stříbrnou pamětní medaili Senátu v roce 2015.
Kdo stacionář vlastní či spravuje? Z jakých zdrojů čerpáte finanční prostředky na provoz?
Zřizovatelem je Sdružení Neratov, z. s., nezisková organizace. Způsob financování je vícezdrojový, přičemž dotace nejsou v případě neziskových organizací nárokové. Finance čerpáme z dotací MPSV, kraje či obce a příspěvky získáváme také od klientů na základě prováděcí vyhlášky. Provoz stacionáře nám pomáhají zajistit dary, granty nebo benefice.
Jakým klientům stacionář slouží?
Našimi klienty jsou lidé s mentálním a kombinovaným postižením včetně poruchy autistického spektra ve věku od 7 do 64 let. Děti naši službu využívají v době uzavření školy – ať už z důvodu školních prázdnin nebo například karantény. V současné době jsou našimi klienty lidé s 3. a 4. stupněm závislosti, většina z nich potřebuje 24hodinovou péči.
Kolik lidí a z jakých regionů stacionář využívá?
Okamžitá kapacita je pro 10 osob, ale podepsaných smluv máme 15 – z toho 8 dětí a 7 stálých dospělých klientů. Zatím fungujeme relativně krátce, do budoucna počítáme s vyšší obsazeností vzhledem k tomu, že budou dorůstat děti ze školy.
V jakou denní dobu a kolik hodin mohou klienti zůstat ve stacionáři?
Klienti mohou denně využívat službu celkem 8,5 hodin, od pondělí do pátku, v čase od 7:30 do 16:00.
Dostačuje kapacita stacionáře poptávce?
V současné době ano, máme ještě rezervu, ale jak jsem již dříve uvedla, děti budou dorůstat a stávající klienti jsou spokojeni a zatím neodcházejí.
Kdo se ve stacionáři stará o klienty?
O klienty pečuje 5 pracovnic, 4 pracovnice v sociálních službách, já jsem částečně sociální pracovník a částečně vedoucí služby. Když jsem byla vedením sdružení oslovena s nabídkou spolupráce, hlavní motivací byla smysluplnost práce a důvěra v lidi, kteří sdružení vedou…do práce dojíždím 70 km. Na sestavení pracovního týmu bylo velice málo času a termín otevření stacionáře se neúprosně blížil. Pro mě to bylo boží řízení – a to nejsem žádný náboženský fanatik, že se podařilo v krátké době přijmout dvě zaměstnankyně, které zde pracují dodnes, a postupně byl náš tým rozšířen o další dvě kolegyně. Některé nastupovaly s praxí, jiné byly v oboru nováčky, ale všechny mají srdce na správném místě, mají hezký vztah ke klientům a klienti mají rádi je. Pro mě je zásadní, aby byly spokojené pracovnice…potom budou spokojeni i klienti.
S jakými činnostmi vašim klientům pomáháte?
Snažíme se vést klienty k co největší samostatnosti především v oblasti sebeobsluhy, hygieny, aby se naučili připravit si svačinu, umýt po sobě nádobí, pracujeme na zahradě…každý dělá, co zvládne. My se učíme nespěchat a být trpělivé. Mám pocit, že se někdy víc učíme my od klientů než naopak.
S jakými problémy v oblasti ústní hygieny přicházejí noví klienti do stacionáře?
Čištění zubů máme zařazeno jako každodenní rituál po obědě. Klienti, kteří k nám přišli z neratovské školy, na to byli zvyklí, a ostatní se bez problémů přidali. U většiny klientů je třeba zuby dočisťovat, někteří si neumí po zubní hygieně vypláchnout ústa, proto je pro ně vhodná speciální pasta. Preventivní prohlídky absolvují většinou za školní či naší asistence. Rodiče tuto službu vítají. V rámci prevence rodiče hodně u svých dětí omezují sladké, možná proto i naši klienti nemají tolik zkažené zuby, naopak krvácivost dásní je poměrně častá, někdy vyvolaná i nevhodným čistěním zubů, příliš tlačí na kartáček, tam potom musíme navést a dopomoci s asistencí.
Můžete tyto problémy přiblížit na příbězích konkrétních klientů?
Stacionář navštěvuje klient Petr, který je psychicky labilní, trpí velkými výkyvy nálad. Protože si jiná klientka postěžovala na bolest zubu, Petra okamžitě také zub rozbolel. Nabídli jsme mu „kouzelnou pastu“, po které to určitě přestane, a věřte nebo ne, opravdu bylo po bolesti. Tak i takovéto „těžké“ případy tu řešíme.
Veronika Dufková